Ženijní vojsko
V rámci ženijního vojska byli odlišováni příslušníci zákopnických jednotek (Sappeur) od příslušníků ženijních jednotek (Genie). Zatímco hlavním úkolem zákopníků bylo budování zákopových linií, ženisté měli na starost výstavbu a opravy pontonových mostů přes vodní toky. Výbava ženistů zahrnovala různé pily, sekery, krumpáče, ženijní rýče, kožené brašny na drobný materiál a jako výzbroj karabiny. Po přechodu k zákopové válce došlo k doplnění organizace každého pěšího pluku o technickou rotu, ve které se nacházela zákopnická četa, později se ve stavu pěších pluků nacházely celé zákopnické roty. Zákopníci byli lehce rozpoznatelní podle vysokých bot, které si ponechali z předválečné doby.
Na počátku války měla branná moc celkem 79 zákopnických rot v rámci 14 zákopnických praporů (Sapeurbataillon) a 43 ženijních rot soustředěných do devíti praporů (Pionierbataillon). Počty rot do jara 1916 dokonce stouply, u zákopčíků na 100 a u ženistů na 48. V průběhu války se z nich vyčlenily některé speciální útvary.